The Advertisement reality of the Mexican TV

As we have Christmas, I wanted to variegate these days while watching some „interesting“ TV programms, especially fairy-tales on TV, here in Mexico. During each Christmas, I used to spend at least two hours a day watching Czech outstanding fairy tales. However big Mexico is and however huge the amount of mexican channels I have on my TV (10), the quality of the programs is more than poor, compared to the Czech TVs. What´s even worse, I doubt that the Mexicans have produced some fairy-tales, during Christmas I have seen very few...and if some, then American ones. Unfortunately, the horrible condition of the Mexican TV is not only matter of the Christmas time. Whole the year long, the quality of the Mexican broadcasting corporations does not match with the criterion of XXI century.

The worst habit of all the misery which can be seen on the Mexican TV, having in common all of the Mexican channels, are the omnipresent advertisements. Of course I know that we also have TV advertisements in the Czech Republic, but it is incomparable with the propaganda which is presented on Mexican TVs. During the films, shows, documentaries, news, every 5 or 10 minutes the program is being interrupted by an advertisement at the same length. It´s incredible, it´s extremely disturbing and first of all it is a kind of calculated brainwashing. The majority of the advertisements seem rude and offensive.

The worst among the worst is the habit to advertise and present various products even during the news sessions, sport discussions, ( just try to imagine Robert Záruba, the Czech famous commentator having chat with an ice-hockey player and advertising a Coca-Cola drink in the same time). Not impossible in Mexico. The Mexican reporters (!) promote and propagate various products like (eg. Coca-cola, Jarrito – a soft drink, among many others) during their reports, such ostentatiously that I haven´t seen before. For instance, a reporter sitting in a studio, surrounded by posters and products of RC Cola, having RC Cola on his desk, during his speech doing breaks, so he could propagate and enjoy the „best soft drink ever which every mexican should drink, and without which it is not possible to have a dinner in a mexican family“. And this process mentioned above takes place every five minutes. Something unimaginable in the Czech Republic.

Goebles, the master of Nazi propaganda, would be really proud of the way how Mexican broadcasting agencies (TVs) work. In short, Mexican television is highly commercialized, serving to the interests of lobbying groups and big companies as well as interests of government (depends on the channel). The news, programs, wheather forecasts, films, in short everything which should be the gist in an independent TV serves just as an additional material to the main purpose of the television in Mexico – propaganda. An independent television, something similar to Česká Televize (Czech Television), or BBC – a neutral broadcasting agency with a minimum of advertisements and the sense for keeping distance from any kind of advertising of any product is a mere vision – utopia, in the Mexican reality. The situation in Mexican TVs resembles to a kind of totalitarian system. A kind of solemn finding... in a democratic country.

Vánoční Mexiko City

Se podobá velmi tomu našemu, tedy abych upřesnil tomu pražskému, všichni na poslední chvíli nakupují dárečky a laskominy, všude je shon a lidem zbývá pramálo času rozhlížet se kolem sebe, zastavit se a nasát sváteční atmosféru. Supermarkety i trhy v centru města praskají doslova ve švech, nikdy jsem neviděl tolik lidí pohromadě. Kromě jiného, nekupují kapry ale krůty a krocany – většina. Ta menšina, spíše starší, ještě nepoameričtěná generace, si o Vánocích dopřeje stejně jako my nějakou tu rybu. Štědrovečerní večeře se většinou podává po desáté večer, kdy už řada z našich krajanů je jistě na kutích nebo se chystá na mši.

Také Ježíšek zde už spíše živoří v zapomenutých knížkách, „in“ je bohužel díky mocnému severnímu sousedu Santa Claus. Velká část Mexičanů, těch movitějších, tráví Vánoce na plážích, ať už v Acapulcu, Puerto Vallartě, Veracruzu nebo Cancúnu...těch míst je nespočet a rozhodně je to lákadlo vyrazit za teplem ze shonu a smogu City. Další část se vrací na Vánoce do svých rodných krajů, ať už z Mexico City nebo z USA. Vánoční stromky jsou také k zakoupení – umělé i živé, jen ekologické variantě – stromku v květináči tu ještě pšenka nekvete. Čeho je tady jako plevele, jsou ty vánoční hvězdy, roste to tu v tomhle období, čert ví proč, na každým kroku. Tak to mám letos doma místo stromku.

Letos se zase Mexičané blýskli dalším rekordem – je zde údajně největší vánoční strom na světě. Pravda, je monumentální, asi 110m vysoký a mění styly a barvy. Na druhou stranu, i přes záři kterou vydává z něj vůbec nevyzařuje taková přirozenost a už vůbec ne vůně lesa. Je to v jádru železná konstrukce. Vloni mělo Mexiko City největší kluziště pod širým nebem na světě (které je mimochodem postavené i letos, vstupné zdarma), letos je to strom. Rekordy tady v Mexiku, jak se zdá milují. Ale je to bohužel spíš taková okázalost a zdá se mi někdy i snaha zastínit ty problémy, do kterých by se mělo investovat spíše. A propos, udržovat ledovou plochu pod širým nebem velkou jak budějické náměstí víc než měsíc, při odpoledních teplotách kolem 25 C,...no asi to nebude nejlevnější. Ale takové je Mexiko a takový jsou i Mexičané – mega mega megalomanští, pyšní na svou rodnou hroudu víc než pávi, a užívající si radostí života plnými doušky.

Dárky zdejší kupují luxusní i skromné, záleží kdo jak na tom finančně je. Snad největší rozdíl mezi vánoční Prahou a Mexiko City je v počasí – přes den se rtuť vyšplhá snadno přes dvacet stupňů, zato noci jsou tady ve městě krušné. Co je však občas k zachvění se zimou, je fakt, že zdejší domy nejsou absolutně připravené na byť jen pro našince podzimní teploty. Jednomu je takhle navečer docela zima. Ale přežít se to dá. Velkoryse.

Šťastné a veselé svátky všem!