„Otázky Václava Moravce" pro Musila

Nadpis berte s nadsázkou. Kromě jména renomovaného moderátora je však jeho zbytek pravdivý. Dole zodpovězené otázky sloužily jako podklad pro článek v magazínu Český export, příloze deníku Profit z 21. března 2011. Pokud možno příjemné čtení, ať už v originále nebo editované, viz http://www.ceskyexport.cz/clanek/pridejte-se-k-mexicke-vlne.aspx

3. Mexiko je klasickou zemí s velkými příjmy z ropy, za něž nakupuje výrobky v zahraničí. Je ovšem i samotný petrochemický průmysl šancí pro české dodavatele? Jak zemi ovlivnila ropná ekologická katastrofa v Mexickém zálivu?

Problém pramení již ze samotné mexické Ústavy. V té je zakotvena klauzule o tom, že ropa na území Mexika a její těžba náleží výhradně mexickému národu. Největší, a vlastně jediná ropná mexická společnost, mamutí PEMEX, má v zemi monopol na těžbu i distribuci ropy. Čechovi se pak naskytne léta neznámý pohled – bez výjimky všechny benzinové pumpy v Mexiku nesou stejné logo PEMEX. Jedná se o sedmého hráče v těžbě ropy na světě, příjmy z PEMEXu tvoří třetinu veškerých příjmů mexické vlády. Šance pro zahraniční dodavatele a těžební společnosti je ve spolupráci právě s PEMEXem. V posledních letech je národní petrochemický podnik stále ve větší ztrátě, mezi lety 2006-2009 se snížila těžba o 25% a vládou je do něj naléváno čím dál více peněz. Přesto jsou možnosti, hlavně v hlubinné těžbě, pro zahraniční investory rok od roku větší. Problémem byly v minulosti hlavně zastaralé technologie a tudíž pokles výtěžnosti ropných polí. Proto nyní PEMEX přistoupil ke strategii spolupracovat se zahraničními investory, kde vidíme šanci i pro české firmy. V současnosti například probíhá kampaň, při které státní gigant objíždí USA i Evropu a hledá naftařské společnosti se zkušenostmi s hlubinnou těžbou. Ropa zůstane nadále mexická, ale zahraniční firmy, které budou v Mexiku těžit, resp. pomohou s technologií, dostanou např. rekompenzaci v podobě provizí z každého barelu. Havárie na vrtu Deepwater Mexiko přímo nezasáhla, přesto žaloval stát Tamaulipas v říjnu minulého roku společnost BP o 5 mil. USD za provedený monitoring katastrofy a přípravy na zabránění škod, přidal se tak k dalším třem mexickým státům. Mexičané měli strach a bylo takřka jisté, že pokud by se podařilo zamezit unikání z amerického vrtu o dva měsíce později, ropa by se díky změně proudu a větrům, mexickým výsostným vodám ani plážím nevyhnula. To by samozřejmě mělo nedozírné následky pro celou řadu odvětví. Naštěstí se tak nestalo a Mexiko přežilo největší ekologickou katastrofu minulého roku bez větší úhony. Každoročním problémem pro petrochemický průmysl jsou však i nevyzpytatelné hurikány, které se Mexickým zálivem přeženou a často nuceně těžbu přeruší.

4. Mexiko je velmi závislé na vývoji ekonomiky v USA. Lze Mexika využít jako odrazového můstku na americký trh?

USA jsou pro Mexiko něco jako SRN představuje pro Českou republiku, jen se jedná o symbiózu v daleko bizarnější a závislejší podobě. Se situací v USA skutečně padá a roste mexická ekonomika. Ačkoliv se Mexiko každým rokem snaží diverzifikovat své obchodní vztahy, přes 80% veškerého mexického exportu putuje do USA. Využít Mexika jako odrazového můstku se tak přímo nabízí. Existuje spousta evropských společností, které skutečně využívají Mexiko a jeho smlouvu o volném obchodě jak se Střední Amerikou, tak hlavně s Kanadou a USA, k rozmachu svého podnikání. Neplatit dovozní cla na většinu svých produktů při vstupu na trh USA je velké lákadlo. Existují dvě hlavní cesty jak proniknout přes Mexiko do USA. Jedna z nich je zřídit si pobočku přímo v Mexiku, vyrábět a vyvážet do USA zboží vyrobené přímo v Mexiku. Další možností je přivézt do Mexika ještě nedokončené výbky, v Mexiku je „dodělat“ tak aby obsahovaly dostatek místního materiálu, byly považovány za mexické a mohly tudíž rovněž využívat smlouvy o volném obchodu s USA.

5. Nakolik se v Mexiku projevila krize na chování spotřebitelů a výdajích vlády?

Krize zasáhla Mexiko stejně jako jiné země na všech kontinentech. V Mexiku jsou na hospodářské krize o trochu více zvyklí, od osmdesátých let se přes Mexiko přežene tento fenomén v průměru každých sedm let. Zemi tentokrát nezasáhla krize tak hrozivě jako USA, banky a systém veřejných financí v Mexiku byly a jsou ve velmi dobrém stavu. Není bez zajímavosti, že bohatí Mexičané peníze mají, krizi nepocítili a bohatnou možná ještě více. Prodej luxusních značek v řadě odvětví v době krize zaznamenal v Mexiku strmý růst, renomované značky typu BMW, Hugo Boss nebo Emporio Armani, z Mexika během krize udělaly jednu ze svých vlajkových lodí. Mexičané kteří mají peníze to totiž velmi často a rádi dávají na odiv. Střední třída, v Mexiku velmi zúžená, v době krize začala kupovat více „neznačkových“ potravin, léků, oblíbenými se staly tzv. supermarketové značky. Pravý opak než u horních několik set tisíc Mexičanů vlastnících přes 80% veškerého bohatsví země, nastal v případě většiny mexické populace. Po krizi patří Mexiku první místo ze zemí Latinské Ameriky v počtu chudých osob. Podle údajů OSN nyní přes 50% všech Mexičanů žije pod hranicí chudoby, kdy si nejsou schopni ufinancovat základní potřeby – zdravotní, stravovací, ošacení. Tito Mexičané mají samozřejmě kupní sílu velmi omezenou, která se v době krize ještě zmenšila. Mexická vláda v době krize omezila výdaje a investice. Naopak musela vynaložit další prostředky na bezpečnost ve své válce proti drogovým kartelům. Ostatně neutěšená bezpečnostní situace hlavně v některých částech Mexika a boj s organizovaným zločinem byly prvořadými tématy i v době finanční krize. V jednom z nejprůmyslovějších regionů na severu země již pocítili odliv zahraničních investorů z obav o bezpečnost, další si investice do Mexika začali rozmýšlet.

7. S Mexikem nemáme nějaké nadstandardní historické vazby, přesto – jaké je povědomí mexických partnerů o Češích a českých výrobcích?

Je dobré si uvědomit, že největší překážkou vzájemných vztahů je opravdu především vzdálenost. Nebýt vod Atlantiku, patrně by vztahy byli mnohem vřelejší. S Mexičany máme totiž do jisté míry podobnou historii věčně utlačovaného národa. Mexiko bylo vůbec první demokratickou zemí, která odmítla od samého počátku Mnichovskou dohodu roku 1938. Pro ty z Mexičanů, kteří měli štěstí navštívit Evropu, je Praha nejkrásnějším městem na světě. Spíše než Českou republiku znají místní však Československo, což platí i pro Mexičany vysokoškolsky vzdělané. Značka Made in Czechoslovakia má v Mexiku zkrátka stále svůj zvuk. Nejdražší ulice Mexico City v luxusní čtvrti Polanco se pyšní názvem Masaryk, tamtéž stojí i socha našeho prezidenta. Další čtvrti a ulice nesou názvy Lidice, Čechoslováci, či Praha. Mexičané znají Jana Nepomuckého i Václava Havla. Obrovské jméno nám v Mexiku udělala Věra Čáslavská, která byla při OH 1968 miláčkem publika a starší generace Mexičanů na šestinásobnou medailistku her nedá dopustit. Vzhledem k místnímu fotbalovému šílenství zná ale většina i těch nejmladších Mexičanů naše fotbalisty, hlavně z let na přelomu tisíciletí. Co se českých výrobků týká, dodnes se v Mexiku používají těžké stroje, technika a traktory - někdy i přes 30 let staré. Prestiži se kromě těžké techniky, skla, piva nebo motocyklů Jawa, těší třeba značka Baťa. Mexičané značku poznali dávno před tím, než byla reklama této zlínské firmy na MS ve fotbale v Mexiku za každou brankou, při každém zápase. Obecně jsou české výrobky v Mexiku považovány za velmi kvalitní.

Lukáš M.